Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Suttantanīti

1.

Parā bhavantaṃ purisaṃ,

Mayaṃ pucchāma gotamaṃ;

Bhavantaṃ puṭṭhu māgamma,

Kiṃ parābhavato mukhaṃ.

2.

Suvijāno bhavaṃhoti,

Duvijāno parābhavo;

Dhammakāmo bhavaṃ hoti,

Dhammadessī parābhavo.

3.

Itihe taṃ vijānāma,

Pathamo so parābhavo;

Dutīyaṃ bhagavā brūhi,

Kiṃ parābhavato mukhaṃ.

4.

Asantassa piyo hoti,

Sante na kurute piyaṃ;

Asataṃ dhammaṃ roceti,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

Kammāparādhasattānaṃ ,

Vināse paccupaṭṭhite;

Anayo nayarūpena,

Buddhimākamya tiṭṭhati.

5.

Niddāsīlī sabhāsīlī,

Anuṭṭhātā ca yo naro;

Alaso kodhapaññāṇo,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

6.

Yo mātaraṃ pitaraṃ vā,

Jiṇṇakaṃ gatayobbanaṃ;

Pahusanto na bharati,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

7.

Yo brāhmaṇaṃ samaṇaṃ vā,

Aññaṃ vāpi vaṇibbakaṃ;

Musāvādena vañceti,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

8.

Pahutavitto puriso,

Sahirañño sabhojano;

Eko bhuñjati sādūni,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

9.

Jātithaddho dhanathaddho,

Gottathaddho ca yo naro;

Sañātiṃ atimaññeti,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

10.

Itthidhutto surādhutto,

Akkhadhutto ca yo naro;

Laddhaṃladdhaṃ vināseti,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

Na bāḷhaṃ itthiṃ gaccheyya,

Sampassaṃ tejasaṅkhayaṃ;

Kāsaṃ sāsaṃ daraṃ bālyaṃ,

Khīṇamedo nigacchati.

(Ka)

Māyācetā marīcī ca,

Soko rogo upaddavo;

Kharā ca bandhanācetā,

Maccupāso guhāsayo.

(Kha)

Balavanto dubbalā honti,

Thāmavantopi hāyare;

Cakkhumā andhakā honti,

Mātugāmavasaṃgatā.

(Ga)

Guṇavanto nigguṇā honti,

Paññavantopi hāyare;

Pamuttā bandhanā senti,

Mātugāmavasaṃgatā.

(Gha)

Yasaṃ kittiṃ dhitiṃ sūraṃ;

Bāhussaccaṃ pajānanaṃ;

Hāpayanti pamattassa;

Kaṭṭhapuñcaṃva pāvako.

11.

Sehi dārehi santuṭṭho,

Vesiyāsu padussati;

Dussati paradāresu,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

(Ka)

Mayañca bhariyaṃ nātikkamāma,

Amheca bhariyā nātikkamanti;

Aññatra tāhi brahmacariyaṃ carāma,

Tasmā hi amhaṃ daharā na miyyare.

(Kha)

Etāsu jāyare suttamāsu,

Medhāvino honti pahutapaññā;

Bahussutā theraguṇā ca honti,

Tasmā hi amhaṃ daharā na miyyare.

12.

Atītayobbano poso,

Āneti timbarutthaniṃ;

Tassa issā na supati,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

(Ka)

Na dukkhaṃ ahinā daṭṭhaṃ,

Na dukkhaṃ sattiyā hataṃ;

Tañca dukkhañca tibbañca,

Yaṃ passe jiṇṇakaṃ patiṃ.

(Kha)

Natthi khiṭṭā natthi rati,

Jiṇṇena patinā saha;

Natthi allāpasallāpo,

Jagghituṃpi na sobhati.

(Ga)

Yadā ca daharo daharī,

Mantayiṃsu rahogatā;

Sabbe sokā vinassanti,

Yekeci hadayassitā.

13.

Itthiṃ soṇḍiṃ vikiraṇiṃ,

Purisaṃ vāpi tādisaṃ;

Issariyasmiṃ thapeti,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

14.

Appabhogo mahātaṇho,

Khattiye jāyate kule;

So ca rajjaṃ patthayati,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

‘‘Suvijāno bhavaṃhoti,

Duvijāno parābhavo’’;

Appabhogo mahātaṇho.

15.

Ete parābhave loke,

Paṇḍito samavekkhiya;

Ariyo dassanasampanno,

Sa lokaṃ bhajate sivaṃ.

Vasalasutta

1.

Kodhano upanāhīca,

Pāpamakkhī ca yo naro;

Vipannadiṭṭhī māyāvī,

Taṃ jaññā vasalo iti.



礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
经典教诲
1.
我们向您请教，乔达摩啊，
关于走向衰败的人；
来到您面前发问：
什么是衰败之因？
2
兴盛易于了知，
衰败难以明了；
喜爱正法者兴盛，
厌恶正法者衰败。
3
如是我们已知晓，
这是第一种衰败；
世尊请说第二种，
什么是衰败之因？
4
亲近不善之人，
不亲近善良者；
喜好不善之法，
这就是衰败之因。
当众生恶业现前，
灭亡即将来临；
非理以理之相，
迷惑智者而立。
5
嗜睡好聚会，
懒惰不奋进，
暴躁且易怒，
这就是衰败之因。
6
对于年迈衰老，
失去青春的父母，
虽有能力不赡养，
这就是衰败之因。
7
对于婆罗门、沙门，
或其他乞求者，
用虚妄言语欺骗，
这就是衰败之因。
8
富有财宝的人，
拥有金钱与食物，
独自享用美味，
这就是衰败之因。
9
因种姓而傲慢，
因财富而傲慢，
因家族而傲慢，
轻视自己的亲族，
这就是衰败之因。
10
沉溺女色、酒色，
沉迷赌博的人，
挥霍所得一切，
这就是衰败之因。
不应过分亲近女人，
应当观察精力衰退；
咳嗽、哮喘、衰老、愚昧，
精髓耗尽而至。
（甲）
幻术与海市蜃楼，
忧愁、疾病与灾难；
严酷且有束缚性，
死亡陷阱暗处藏。
（乙）
强者变成弱者，
有力者也衰退；
明眼者成盲人，
因陷入女人支配。
（丙）
有德者成无德，
智者也会衰退；
解脱者复被缚，
因陷入女人支配。
（丁）
名声与美誉，
勇气与博学，
懈怠者皆失，
如火焚枯草。
11
对自己妻子不满足，
与妓女行不端，
与他人妻通奸，
这就是衰败之因。
（甲）
我们不越轨对待妻子，
我们的妻子也不越轨；
除此之外我们修梵行，
因此我们的子女不夭折。
（乙）
在这些善良的妻子中所生，
都是具有智慧广博者；
多闻具有长者品德，
因此我们的子女不夭折。
12
已过青春的男子，
娶胸如蒂姆巴果少女，
因妒忌而不得安眠，
这就是衰败之因。
（甲）
毒蛇咬伤之苦，
利剑刺伤之痛，
都不及那剧苦，
见老迈的丈夫。
（乙）
与年老的丈夫，
无欢乐亦无趣；
无甜蜜的交谈，
连笑都不相宜。
（丙）
当年轻男女，
私下相会时；
一切忧愁苦，
尽皆得消除。
13
将酗酒好赌的女人，
或类似的男子，
置于权位之上，
这就是衰败之因。
14
生于刹帝利家族，
少财而欲望大，
却想要称王位，
这就是衰败之因。
"兴盛易于了知，
衰败难以明了"；
少财而欲望大。
15
智者观察了知，
世间这些衰败；
具足圣见之人，
亲近安乐世间。
贱民经
1
易怒且怀恨，
邪恶好诽谤，
邪见又欺诈，
当知是贱民。

2.

Ekajaṃ vā dvijaṃ vāpi,

Yodha pāṇaṃ vihiṃsati;

Yassa pāṇe dayā natthi,

Taṃ jaññā vasalo iti.

3.

Yo hanti uparundhati,

Gāmāni nigamāni ca;

Niggāhako samaññāto,

Taṃ jaññā vasalo iti.

4.

Gāme vā yadi vā raññe,

Yaṃ paresaṃ mamāyitaṃ;

Theyyā adinnaṃ ādeti,

Taṃ jaññā vasalo iti.

5.

Yo have iṇamādāya,

Vuccamāno palāyati;

Na hi te iṇamatthīti,

Taṃ jaññā vasalo iti.

6.

Yodha kiñcikkhakamyatā,

Pathasmiṃ vajataṃ janaṃ;

Hantvā kiñcikkha mādeti;

Taṃ jaññā vasalo iti.

7.

Yo attahetu parahetu,

Dhanahetu ca yo naro;

Sakkhipuṭṭho musābrūti,

Taṃ jaññā vasalo iti.

8.

Yo ñātīnaṃ sakhīnaṃ vā,

Dāresu paṭidissati;

Sahasā sampiyena vā,

Taṃ jaññā vasalo iti.

9.

Yo 4 mātaraṃ pitaraṃ vā,

Jiṇṇakaṃ gatayobbanaṃ;

Pahusanto na bharati,

Taṃ jaññā vasalo iti.

10.

Yo mātaraṃ pitaraṃ vā,

Bhātaraṃ bhaginiṃ sassuṃ;

Hanti roseti vācāya,

Taṃ jaññā vasalo iti.

11.

Yo atthaṃ pucchito santo,

Anattha manusāsati;

Paṭicchannena manteti,

Taṃ jaññā vasalo iti.

12.

Yo katvā pāpakaṃ kammaṃ,

Māmaṃ jaññāti icchati;

Yo paṭicchannakammanto,

Taṃ jaññā vasalo iti.

13.

Yo ve parakulaṃ gantvā,

Bhutvāna sucibhojanaṃ;

Āgataṃ nappaṭipūjeti,

Taṃ jaññā vasalo iti.

14.

Yo samaṇaṃ vā brāhmaṇaṃ,

Aññaṃ vāpi vaṇibbakaṃ;

Musāvādena vañceti,

Taṃ jaññā vasalo iti.

15.

Yo samaṇaṃ vā brāhmaṇaṃ,

Bhattakāle upaṭṭhitaṃ;

Roseti vā na ca deti,

Taṃ jaññā vasalo iti.

16.

Asantaṃ yodha pabrūti,

Mohena paliguṇṭhito;

Kiñcanaṃ nijigīsāno,

Taṃ jaññā vasalo iti.

17.

Yocattānaṃ samukkaṃse,

Pareca mavajānāti;

Nihīno sena mānena,

Taṃ jaññā vasalo iti.

18.

Rosako kadarīyo ca,

Pāpiccho maccharī saṭho;

Ahirīko anottappī,

Taṃ jaññā vasalo iti.

19.

Yo buddhaṃ paribhāsati,

Athavā tassa sāvakaṃ;

Paribbajaṃ gahaṭṭhaṃ vā,

Taṃ jaññā vasalo iti.

Aṭṭhahi bhikkhave aṅgehi sampannāgatassa upāsakassa patto nikujjitabbo. Bhikkhūnaṃ alābhāya parisakkati, bhikkhūnaṃ anatthāya parisakkati, bhikkhūnaṃ anāvāsāya parisakkati, bhikkhūnaṃ akkosati paribhāsati, bhikkhūbhikkhūhi bhedeti, buddhassa avaṇṇaṃ bhāsati, dhammassa avaṇṇaṃ bhāsati, saṅghassa avaṇṇaṃ bhāsati, anujānāmi bhikkhave imehi aṭṭhahi aṅgehi sampannāgatassa upāsakassa pattaṃ nikujjituṃ.

20.

Yo anarahaṃ santo,

Arahāti paṭijānāti;

Coro sabrahmake loke,

Taṃ jaññā vasalo iti.

21.

Ete kho vasalā vuttā,

Mayā ye te pakāsitā;

Na jaccā vasalo hoti,

Na jaccā hoti brāhmaṇo.

22.

Kammunā vasalo hoti,

Kammunā hoti brāhmaṇo.

23.

Tadamināpi jānātha,

Yathāhetaṃ nidassanaṃ;

Caṇḍālaputto sopāko,

Mātaṅgo iti vissuto.

24.

So yasaṃ paramaṃ patto,

Mātaṅgo yaṃ sudullabhaṃ;

Āgacchuṃ tassupaṭṭhānaṃ,

Khattiyā brāhmaṇā bahū.



2
无论是一生族还是再生族，
若有人伤害生命；
对生命毫无慈悲，
当知是贱民。
3
凡摧毁劫掠，
乡村与市镇；
以压迫著称，
当知是贱民。
4
无论村落或林野，
他人所拥有之物；
偷盗未经允许，
当知是贱民。
5
借债后逃避，
被追讨时逃亡；
说"我没有欠债"，
当知是贱民。
6
为了些微之物，
在道路上行走时；
杀人夺取财物，
当知是贱民。
7
为了自己或他人，
或为了金钱财物；
作证时说谎言，
当知是贱民。
8
与亲戚朋友的，
妻子发生关系；
或用强力胁迫，
当知是贱民。
9
对于年迈衰老，
失去青春的父母；
有能力不赡养，
当知是贱民。
10
对于父母兄弟，
姐妹或岳母；
用言语伤害怒骂，
当知是贱民。
11
被问及利益事，
却教导不利益；
用隐晦话语回答，
当知是贱民。
12
做了邪恶之事，
希望无人知晓；
行为隐秘遮掩，
当知是贱民。
13
到他人家中去，
享用清净饮食；
来者不以礼待，
当知是贱民。
14
对沙门婆罗门，
或其他乞求者；
用虚妄言语欺骗，
当知是贱民。
15
对沙门婆罗门，
在用餐时来访；
怒骂或不施予，
当知是贱民。
16
为愚痴所蒙蔽，
谈论不实之事；
贪求些微利益，
当知是贱民。
17
抬高自己地位，
轻视贬低他人；
以卑劣的傲慢，
当知是贱民。
18
易怒且吝啬，
邪恶欲望强烈；
无惭且无愧，
当知是贱民。
19
谁辱骂佛陀，
或是其弟子；
出家或在家，
当知是贱民。
诸比丘，具足八种过失的优婆塞，应当覆钵。即：图谋比丘不得利养，图谋比丘受损害，图谋比丘无住处，辱骂诽谤比丘，离间比丘，说佛陀的过失，说法的过失，说僧团的过失。诸比丘，我允许对具足这八种过失的优婆塞覆钵。
20
非阿罗汉却自称，
是阿罗汉的人；
在有梵天世界中，
当知他是贱民。
21
这些我所说的，
都是贱民之相；
非因生而成贱民，
非因生而成婆罗门。
22
因行为成贱民，
因行为成婆罗门。
23
以此为例证，
如下所显示；
旃陀罗之子净行者，
名为摩登伽广为人知。
24
他获得最高声誉，
摩登伽得难得之名；
许多刹帝利婆罗门，
都前来亲近供养他。

25.

So devayānaṃ abhiruyha,

Virajaṃ so mahāpathaṃ;

Kāmarāgaṃ virājetvā,

Brahmalokūpago ahu.

Giriṃ nakhena khaṇasi,

Ayo dantebhi khādasi;

Jātavedaṃ padahasi,

Yo isiṃ paribhāsati.

Āvelitaṃ piṭṭhito uttamaṅgaṃ,

Bāhuṃ pasāreti akampaṇeyyaṃ;

Setāni akkhīni yathā matassa,

Ko me imaṃ puttamakāsi evaṃ.

25
他登上天界之道，
无尘的广大征途，
断除了爱欲贪着，
得以往生梵天界。
用指甲挖掘山石，
用牙齿咀嚼铁块，
投身于燃烧火中，
谁诽谤修行圣者。
从背后盘结的头顶，
伸展出不动的手臂，
眼睛发白如死人，
谁让我的儿子变成这样。
provided by EasyChat

